Doba čtení: 7 minut
Itálie v 80. a 90. letech. To nebyly jen obří továrny v Cambiagu (Colnago) nebo Trevisu (Pinarello). Byla to doba, kdy každé větší italské město mělo svého “maestra”. Chlapa v modrém plášti, který v zaprášené dílně piloval mufny s takovou láskou, o jaké se velkovýrobcům ani nezdálo.
Dnes se podíváme na značky, u kterých se neznalý zeptá: “Co to je za noname?”, zatímco znalec před nimi smekne. A máme pro vás jednu exkluzivní lahůdku přímo z naší redakční dílny, o které Google mlčí.
1. Tigierre (Di Taverna & Rossetto) – Záhada z Padovy
Zapomeňte na Wikipedii. Tento kousek historie jsme museli rozluštit přímo z rámu, který nám visí na servisu. Jméno Tigierre zní exoticky, ale štítek na rámu mluví jasně: Construzione telai cicli corsa Taverna G. & C. Di Taverna & Rossetto. Předvolba 049 nás vede do Padovy.
- Co máme na dílně: Náš konkrétní kus je postaven na trubkách Columbus Aelle. To nebyla nejlehčí sada (jako SLX), ale byla to poctivá, nezničitelná ocel mangan-molybden, která přežije generace.
- Osazení “Italian Mix”: Kolo je ukázkou doby, kdy se Italové nebáli kombinovat. Kompletní sadu Shimano 600 Tricolor (považovanou za jednu z nejhezčích a nejspolehlivějších sad historie) doplňují italské komponenty Gipiemme.
- Technický špek: Hlavové složení s jehlovým ložiskem. Vzácnost, která se dávala na kola, kde se očekávala extrémní životnost a hladký chod i pod zátěží (často používaly značky jako Stronglight nebo OMAS).
- Verdikt: Tigierre je důkazem, že v okolí Padovy vznikaly v malých sériích stroje, které snesou srovnání s velkými značkami, ale mají duši garážové výroby.
- Nyní čeká na renovaci a brzo bude na prodej.
2. Daccordi – Toskánská elegance (Viděno v Praze!)
Pokud byl Ernesto Colnago králem marketingu, Luigi Daccordi ze San Miniata byl tichým králem inovací. Zatímco ostatní v 80. letech stále jen pájeli klasické kruhové trubky, Daccordi pochopil, že budoucnost je v tvarování a aerodynamice. Jeho dílna nebyla továrnou, bylo to spíše sochařské studio.
Legenda jménem “50th Anniversary”
Model vydaný k oslavě půlstoletí značky (1937–1987) není jen kolo. Je to manifest. Představuje absolutní vrchol toho, co bylo možné s ocelí provést, než svět ovládl karbon.
- Mufny jako tekutý kov: To, co tento rám odlišuje od čehokoliv jiného na světě, jsou spoje (mufny). Nejsou to klasické ostře řezané spojky. Daccordi vyvinul design, kde mufny vypadají, jako by se organicky “roztékaly” po trubce, obtékaly ji a zpevňovaly. Je to design, který později proslavil model Griffe, ale zde byl doveden k dokonalosti, často s pozlacenými detaily.
- Trubky, které klamou tělem: Daccordi v této době experimentoval s profilací trubek (často ve spolupráci s Oria nebo Columbusem). Rámová trubka má specifické prolisy – podobně jako slavné Colnago Master, ale linie jsou jemnější, oblejší a sofistikovanější. Cílem bylo zvýšit tuhost středu, aniž by se ztratilo pohodlí oceli.
- Vnitřní vedení: V době, kdy většina kol měla bowdeny nevzhledně přichycené objímkami, Daccordi už u výročních modelů vedl brzdové lanko vnitřkem horní rámové trubky s elegancí, kterou mu závidíme dodnes.
🇨🇿 Velosquad stopa: Klenot v ulicích Prahy
Tohle není jen vyčtené z katalogu. Máme to potvrzené “na vlastní rukavice”. Jeden z těchto extrémně vzácných exemplářů skutečně brázdí pražské ulice a my jsme měli tu čest jej mít na servisním stojanu.
Když držíte toto kolo v ruce, dýchne na vás historie.
- Lak: Náš “pražský” kus potvrzuje pověst Daccordiho lakovny. I po letech má barva hloubku, kterou moderní práškové lakování nedokáže napodobit. Často šlo o techniku cromovelato (průsvitný lak na celochromovaném rámu) nebo složité stříkané síťování.
- Zpracování: Při servisu jsme si všimli detailů, které nejsou na fotkách vidět – dokonale začištěné dosedací plochy, precizní závity i tam, kde to není vidět, a podpis mistra vyražený na středové mufně.
Tohle Daccordi není “leštěnka” do vitríny. Je to důkaz, že italská ocel byla stvořena pro jízdu. Majitel tohoto kola v Praze nevlastní jen dopravní prostředek, ale pojízdnou galerii toskánského umění.
3. Patelli – Klenotník z Bologni
V Bologni, městě věží a podloubí, vznikala kola, která by se směle mohla vystavovat vedle děl renesančních mistrů. Zatímco ostatní značky v 80. letech investovaly do rozšiřování výroby a marketingu, Luigi Patelli a jeho tři synové udělali pravý opak. Zamkli se v dílně a rozhodli se, že nepustí ven nic, co není stoprocentní.
Patelli je definicí italské “Bottega” – malé rodinné dílny, kde se řemeslo dědí a kde se nepočítá čas strávený na jednom rámu.
Mufny ostré jako břitva
Pokud chcete poznat Patelli na první pohled, podívejte se na spoje trubek (mufny). V té době bylo zvykem mufny zkracovat, aby byly lehčí. Patelli šel jinou cestou.
- Long-Point Lugs: Jeho mufny jsou charakteristické extrémně protaženými špičkami, které zasahují hluboko do trubek. Tyto špičky byly ručně zpilované do takové tenkosti, že přechod mezi mufnou a trubkou je hmatem téměř neznatelný.
- Symbolika v oceli: Patelli byl mistr výřezů. V mufnách často najdete precizně vyřezané symboly karetních barev (srdce, píky, kříže) nebo trojúhelníky. Nebylo to jen pro parádu – ukazovalo to bravuru svářeče, který si mohl dovolit ubrat materiál tam, kde by se jiný bál prasknutí.
Totální integrace (Pantografie)
To, co dělá kola Patelli tak ceněnými, je celistvost designu. Patelli se nespokojil s tím, že na rám “pověsí” sadu Campagnolo Super Record. On ji musel upravit.
- Kola Patelli jsou proslulá masivním využitím pantografů. Nápis Patelli nebo logo značky najdete vygravírované a ručně vybarvené na představci, na sedlovce, na brzdových pákách, a dokonce i na převodnících.
- Tím vznikal dojem, že celé kolo bylo odlito jako jeden kus. Je to úroveň detailu, kterou dnes najdete jen u zakázkových kol za statisíce, ale Patelli to dělal v zaprášené dílně už před 40 lety.
Boloňská geometrie
Nenechte se zmást vzhledem šperku. Kola Patelli byla stavěna pro závodění. Geometrie je typicky “boloňská” – velmi krátká zadní stavba, strmé úhly a vysoká tuhost. Byla to kola určená pro kritéria a rychlé švihy v kopcích Emilia-Romagna. Kdo má doma Patelliho, ví, že to kolo je i po letech nervózní, rychlé a vyžaduje pevnou ruku.
Sběratelská rada: Pokud narazíte na Patelli v původním stavu (zejména modely Super Corsa nebo Professional), nedívejte se na cenovku. Kupte ho. Těchto kol je mimo Itálii zoufale málo a jejich hodnota už jen poroste.
4. Vanni Losa – Duch v cizím těle
Giovanni “Vanni” Losa z městečka Vittuone u Milána nebyl jen rámař. Byl to nejstřeženější tajemství italského cyklo-průmyslu. Většinu své kariéry strávil jako tzv. terzista – tedy subdodavatel, který stavěl rámy pro jiné, slavnější značky, které nestíhaly výrobu nebo nedosahovaly jeho kvalit.
Pokud máte doma italský rám z 80. nebo 90. let a myslíte si, že ho svařil pan Cinelli, dost možná se mýlíte. Dost možná ho svařil Vanni Losa.
Muž, který stvořil Super Corsu
Losovou největší (a často utajovanou) prací byla produkce pro Cinelli. V určitém období (zejména od 80. let dál) to byl právě Losa, kdo převzal výrobu ikonického modelu Cinelli Super Corsa.
- Ten dokonalý “fastback” zámek sedlovky?
- Ty čisté linie, které obdivuje celý svět? To byla práce Losy. Stavěl také rámy pro značku Magni (Fiorenzo Magni) a další prestižní brandy. Velké firmy věděly, že když chtějí top kvalitu, musí zaklepat u Losy ve Vittuone.
Losa “Unchained”: Když mistr podepíše své dílo
Když však Vanni Losa postavil rám pod svou vlastní značkou Losa, byla to oslava svobody. Na těchto rámech neexistovaly kompromisy, které si diktovali velcí zadavatelé.
- Geometrie: Jeho vlastní rámy jsou esencí “Milánské školy”. Jsou kompaktní, elegantní a zaměřené na efektivitu. Žádné zbytečné kudrlinky, jen čistá funkce a dokonalé proporce.
- Materiál: Pro své vlastní rámy vybíral ty nejlepší sady trubek Columbus (SL, SLX, později Genius), které pájel s chirurgickou přesností.
🕵️♂️ Jak poznat Losův rukopis? (Hledejte slzu)
Losa měl jeden podpis, který ho prozradil, ať už stavěl pro kohokoliv (pokud mu to zadavatel dovolil). Je to detail na spodní mufně hlavové trubky.
- Hledejte malý, precizně vyříznutý otvor ve tvaru kapky nebo protaženého písmene “V”.
- Tento “slzičkový” výřez (italsky goccia) je Losův otisk prstu. Pokud ho najdete na rámu Cinelli, Magni, nebo jakémkoliv jiném “noname” rámu, máte jistotu. Držíte v ruce dílo jednoho z nejlepších svářečů 20. století.
Verdikt: Kolo s nápisem Losa je pro sběratele “smart choice”. Dostanete technickou kvalitu a jízdní vlastnosti Cinelli Super Corsa, ale často za zlomek ceny, protože na rámu není to “slavné” logo. Je to volba pro ty, kteří vědí.
🛠️ Jak poznat kvalitu bez nálepky?
Až uvidíte kolo, jehož jméno neznáte (jako naše Tigierre), nehleďte na značku. Hleďte na detaily:
- Patky: Jsou to kované Campagnolo nebo Gipiemme? (Dobré znamení)
- Mufny a detaily: Má to gravírování? Má to specifická řešení jako jehlová ložiska?
- Trubky: I základní Columbus Aelle nebo Gara zaručuje “ten pravý” pocit z jízdy na oceli.
Tito “malí Italové” často jezdí lépe než slavné ikony. Byly totiž stavěny konkrétním člověkem, ne robotem.
Pokud takový skvost doma máte přivezte nám ho ukázat a pojďme si o něm popovídat nad šálkem kávy.